Sám se sebou svádím boj a můj vlastní nepokoj, jak v dobře seřízených hodinách vždy o krok napřed udržuje strach Říkám si, když se celý prudce třesu, že pokud jednou propadl bych děsu, mohl bych s ním svésti boj Tomu však brání můj hodinový stroj Až vyrazím na závěrečnou zteč, za mnou, jako odhozený meč, jako kdyby z mrtvé ruky vypadlo bude ležet vylomené kyvadlo
V případě nudnosti rozbij sklo