Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z říjen, 2018

100

Jak mám na svou vlast být hrdý, když zdá se, že hýří... (nechci být přespříliš tvrdý)

#32

Ve sklenici víno bílé mým chutím je tuze milé Ve sklenici víno suché tak prosté je to, jednoduché Ve sklenici víno čiré nevyplní nitro siré Ve sklenici víno chladné přesto však má duše chřadne Ve sklenici vína zpola mě věnčí smutku gloriola Ve sklenici vína u dna sama je má mysl bludná Ve sklenici vína kapky v srdci vězí ostré drápky Ve sklenici vína není hlava spěje ku omdlení Se sklenicí spěji k baru v ústech hořkou příchuť zmaru Prázdnou sklenku pouštím z ruky opouštím vše, bez rozluky Sklenka padá s ostrým třeskem klesám za ní, zmožen steskem

#31

Měsíc na mě zírá jak na svého soka a po Moravě plují mastná oka Pod stříbřitou dekou tiše řeka plyne a z vršku na mě svatý Michal kyne Z návrší dómského nese se zvonění neslábnoucí Zní hustou tmou po celé Olomouci