#32

Ve sklenici víno bílé

mým chutím je tuze milé

Ve sklenici víno suché

tak prosté je to, jednoduché

Ve sklenici víno čiré

nevyplní nitro siré

Ve sklenici víno chladné

přesto však má duše chřadne

Ve sklenici vína zpola

mě věnčí smutku gloriola

Ve sklenici vína u dna

sama je má mysl bludná

Ve sklenici vína kapky

v srdci vězí ostré drápky

Ve sklenici vína není

hlava spěje ku omdlení

Se sklenicí spěji k baru

v ústech hořkou příchuť zmaru

Prázdnou sklenku pouštím z ruky

opouštím vše, bez rozluky

Sklenka padá s ostrým třeskem

klesám za ní, zmožen steskem