Přeskočit na hlavní obsah

#41


Ráno se budím, zlámaný chladem
Pokrývka dusí mě jak byla by hadem
Spěchám do kuchyně, čas se mi krátí
Bez trička, košile, beze svých gatí
Kašlu na hrdinství či na zahálku
Bezhlavě sápu se po nějakém šálku
Voda za okamžik v konvičce žbluňká
Neklidná, pod proudem je každá má buňka
Po bradě stéká mi lačných slin strouha
Brzy se vyplní má ďábelská touha
Otřesná skutečnost! Vražda! Smrt! Bezpráví!
Můj život končí se, zůstal jsem bez kávy

Komentáře